Radlická radiála a Městský okruh

Radlická radiála zvýší dopravní zátěž katastru Jinonic o cca 60 tisíc aut denně: ze 45 tisíc se zvýší průjezd Jinonicemi na cca 102 tisíce. Simulace ukazují, že mezi Barrandovským mostem a Smíchovem pojede přes 40 tisíc aut více než dnes. Přitom již nyní jsou zde časté zácpy. Jižní spojka takový příval bez vnějšího okruhu nepojme. Kliknutím na náhledový obrázek přejdete na studii zklidnění Jinonic zde.

Co dál s Městským okruhem a radiálami? O tom má brzo rozhodovat Rada hl.m. Prahy. Zvolí Blanku 2, duální řešení od IPRu, nebo úsporné varianty podle Auto*matu? Je to opravdu těžký výběr: Blanka 2 má jako podmínky otevření zpoplatnění vjezdu do centra a vnější okruh, duál zase nemá EIA, název Auto*mat sám o sobě je pro někoho jak červený hadr před býkem. Nechceme proto ukázat prstem na konkrétní obrázek plánu. Navrhujeme držet se pravdy, jednat čestně a mít vždy na prvním místě prospěch Pražanů. Pak se snad podaří najít přijatelné řešení městského okruhu do dostavby vnějšího dálničního okruhu. Nejracionálnějším se zdá přistoupit k duální variantě IPR s detailnějším rozpracováním, které povede k preferenci MHD a individuální bezmotorové dopravy a nebude blokovat výstavbu Blanky 2 ve vzdálené budoucnosti.

Zaklínání se EIA

Blanka 2 „má EIA“ a proto je pro někoho favoritem. Zní to jasně, ale přečtěme si podmínky: zprovoznění vnějšího okruhu, zpoplatnění vjezdu do centra. Stavět Blanku 2 bez vnějšího okruhu bude nečestné a nesportovní. Provoz Blanky 1 lze právnicky nazvat obcházení zákona. To říká selský rozum a dojdou k tomu nejspíš i soudy. Právnický svět bývá vzdálený obyčejným lidem. A o ty jde na prvním místě: Blanka 2 bez vnějšího okruhu uškodí všem Pražanům. Proč? Krátce řečeno: rychlostní komunikace městského okruhu zastoupí chybějící vnější okruh a natáhnou auta tam, kde se s nimi nepočítá. Kdyby byl vnější okruh, tak městský okruh pomůže. Při opačném pořadí otevírání však zásadně uškodí: zhorší se smog i zácpy. Viz Dejvice, nebo Chabry a Čakovice po otevření Blanky 1. Říkejme proto pravdu: Blanka 2 fakticky nemá posvěcení EIA ke stavbě s následným otevřením v dohledné době. Městský okruh je již i ve stávajícím rozsahu dostatečně funkční, byť na úkor čtvrtě Holešovičky. Zcela zásadně však chybí vnější dálniční okruh, tzv. Pražský okruh. Ten má být základem komunikační sítě. Je to jako s domem: nelze stavět nejprve střechu a pak teprve základy.

Méně zácp

Blanka 2 nutně předpokládá časově a místně rozlišené zpoplatnění vjezdu do centra, tzv. dynamické zpoplatnění. Na rozdíl od vnějšího okruhu, tento požadavek lze splnit již v dohledné době. Jedná se o striktní podmínku, se kterou se bude muset hl. m. Praha vyrovnat a nebudeme ji zde rozebírat, jen ji konstatujeme jako fakt. Nicméně abychom zůstali věrní požadavku pravdy, nenazývejme zpoplatnění vjezdu mýtné. Centrum není most nebo tunel, který by se měl splácet. Tady jde o zácpy. V Londýně se zpoplatnění nazývá poněkud přízemním názvem Londýnský zácpový poplatek (London congestion charge). Zpoplatněná oblast Londýna není vymezená rychlostní komunikací, ale ulicemi města. Co to znamená dynamické zpoplatnění? Princip je jednoduchý: v čase větších zácp je poplatek dražší. Pokud někdo může odsunout jízdu do centra Londýna na víkend nebo na večer tak ji nejspíš odsune, neboť nebude platit nic. Pokud je smogová situace, tak řidič novější benzinové Fabie zaplatí menší částku, kdežto řidič starého naftového vozu několikrát více. Výše plateb bude určitě předmětem diskuzí, do kterých nám nepřísluší zasahovat, nicméně bylo pro nás docela překvapením (při čtení dokumentů o Městském okruhu), že o zavedení zpoplatnění vjezdu do centra Prahy už je rozhodnuto.

Jakou variantu vybrat?

Zatím jsme navrhovali spíše obecné postoje: držet se pravdy, jednat čestně a mít vždy na prvním místě prospěch Pražanů. Co to konkrétně znamená pro výběr variant nyní rozpracovaných dopravních staveb? K dostavbě Městského okruhu citujme osobní poznámky Kamila Vavřince Mareše, místostarosty Prahy 7, tak jak si je poznamenal na Semináři k dostavbě Městského okruhu podle prezentací a následných otázek a odpovědí při představování jednotlivých konceptů. Seminář se konal ve středu 15. 2. 2017 od 17:00 hod. ve velkém salonku Nové radnice Magistrátu hl.m. Prahy (vedle velkého sálu ZHMP) na Mariánském náměstí. Líbí se nám výstižnost a stručnost poznámek, proto je zde se svolením autora přejímáme:

Blanka 2: varianta nejjistější z hlediska výstavby, má již vyjádření EIA, ale je sporná, neboť zprovoznění je možné až po dokončení pražského okruhu, kterého se asi nedožijeme. Je to tedy varianta spíše ilegální a neměla by se dovolit.

Dual IPR: varianta, která by se musela nově projednat skrze EIA, které bude nově přísnější… je tak riziko, že by nemuselo být povoleno vůbec. Na druhou stranu při nedostatečné kapacitě umožňuje budoucí výstavbu Blanky 2 bez velkých vícenákladů.

Dual auto-mat: varianta velmi decentních úprav, velká šance, že by prošlo skrze řízení EIA. Možnost Blanky 2 více blokuje a nepředpokládá její budoucí potřebu. Doba projednání EIA je možná o něco kratší než u verze IPRu.

Jako možné řešení je preferovat variantu Dual IPR se zapracováním některých aspektů z verze Dual auto-mat, které by neblokovalo budoucí Blanku 2. Musí být otevřena možnost Blanku 2 nakonec realizovat.

Není možné, aby při tlačení přímé realizace Blanky 2 někdo řekl, že nejsou peníze na MHD… tj. platit i místní autobusy, přívozy apod. z prostředků hl. m. Prahy. Navíc je nutno, aby všichni věděli, že tím, že by byla realizována Blanka 2, jde hl. m. Praha do rizika, že do doby pražského okruhu bude muset být uzavřena a mohl by si někdo rozpomenout, že by se měla zavřít i Blanka 1.
Za mne mi přijde nejracionálnější přistoupit k Dual IPR s detailnějším rozpracováním, které povede k preferenci MHD a individuální bezmotorové dopravy.“

Radlická radiála

Uvědomujeme si neúnosnou situaci obyvatel Jinonic, které jsou zavaleny tranzitní dopravou. Dokonce i po otevření obchvatu Jinonic a sídliště Waltrovka (ulice U Trezorky), projíždí ulicí Karlštejnskou až 16 000 aut denně. Znovu se tu potvrzuje, že novým obchvatem se sama od sebe doprava nezklidní. Podporujeme proto logické požadavky petice za zklidnění Jinonic. Radlická radiála má podle zadání zlepšit životní prostředí v Praze a pomoci ulevit Pražanům od dopravních zácp. RR však sama od sebe toto zadání nenaplní. Již nyní v době plánování je nutné zajistit, aby v budoucnu RR svůj účel plnila ku prospěchu Pražanů.
K Radlické radiále přidáváme názor Pavla Peterky, člena Komise dopravní MČ Praha 5:
„Radlická radiála zvýší dopravní zátěž katastru Jinonic o cca 60 tisíc aut denně: ze 45 tisíc se zvýší průjezd Jinonicemi na cca 102 tisíce. Simulace ukazují, že mezi Barrandovským mostem a Smíchovem pojede přes 40 tisíc aut více než dnes. Přitom již nyní jsou zde časté zácpy. Jižní spojka takový příval bez vnějšího okruhu nepojme. Řešení: Požadovat nejprve otevření Běchovické části Pražského okruhu a pak teprve otevřít RR; směrovat tranzitní dopravu z Plzeňské/Vrchlického, Peroutkově atd. do RR, jak např. předpokládá studie Motolského údolí od architektů A69 a zadaná MČ Praha 5. Pak oněch 60 tisíc aut navíc v Jinonicích bude především tranzit odsátý z Plzeňské a z jiných míst, což je ostatně hlavním cílem tvůrců Radlické radiály. Tvůrci radiály však většinou mluví v trpném rodě, že se tranzit sám přesune, zkušenost z Blanky je jasná: tranzit je třeba pečlivě směrovat, ono samo se to nestane.

Pozn.: O názor jsme byli požádáni na semináři Trojkoalice, který se konal na Magistrátu hl. m. Prahy ve středu 15. 2. 2017. Jsme rádi, že o něco později se na stejnému závěru skoro jednomyslně shodli i odborníci na Workshopu „Polaď Prahu“ dne 9.3.2017, kde byli i odborníci TSK a ÚAMK: v současné době by se měla upřednostnit výstavba jiných typů dopravních staveb než kapacitních silnic. Přidejme, že na západním břehu Prahy chybí zejména kapacitní nové vlakové spojení Smíchova s Hlavním nádražím a také tisíce míst P+R (je tu pouhých cca 300 míst P+R). Věříme, že Praha zvolí opravdu efektivní a racionální řešení dopravy.

Příspěvek byl publikován v rubrice bus 123, Nezařazené, parkování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 reakce na Radlická radiála a Městský okruh

  1. Magistrát směřuje ke změně pořadí priorit dopravních staveb. napsal:

    Citace z newsletteru projektu Polaď Prahu (IPR Praha, viz odkaz zde) z března 2017: „Zimní sezóna pomalu končí a s ní i první fáze našeho projektu Polaď Prahu. Pracovní skupina představila veřejnosti dva zásadní materiály: Problémové mapy a dokument Analýza. Ty jsou výsledkem činnosti založené na důkladné analýze dopravní situace i na téměř třech tisících podnětů, které jsme od Vás obdrželi. O tom se dočtete v prvním článku. Ten druhý pojednává o včerejším workshopu s odborníky věnovaný scénářům, jež by mohly naplnit pražskou vizi mobility roku 2030. Dočtete se v něm, který ze scénářů nakonec získal u odborníků největší podporu.

    Projekt Polaď Prahu vstupuje do další fáze
    Pracovní skupina Polaď Prahu zveřejnila na své únorové tiskové konferenci dva zásadní materiály: Problémové mapy a dokument Analýza. Tím projekt ukončil svou první fázi, během které členové skupiny jednak zpracovávali údaje o dopravní situaci v metropolitní oblasti a také vyhodnocovali podněty obdržené od občanů.

    Členové pracovní skupiny projektu během tiskové konference komentovali nejzásadnější aspekty, na které nově vytvořené dokumenty poukazují. Jedná se například o denní dojíždění Středočechů do Prahy a jejich dopravní chování na hranici metropole, nadužívání automobilové dopravy v centru Prahy nebo nedostatečnou dopravní kapacitu komunikací vedoucích k okrajovým částem města. Ani hromadná doprava na mnohých místech již neodpovídá aktuálním požadavkům a počtu cestujících. Přestože se kapacita spojů MHD téměř neustále navyšuje, cestujících průběžně přibývá, spoje bývají přetížené a dopravní uzly nápor nezvládají.

    Mezi další úskalí přestupních míst patří i jejich nepřehlednost, nekoncepčnost a často také velké přestupové vzdálenosti. Materiály neopomíjejí ani nejekonomičtější a nejekologičtější způsob individuální dopravy, tedy cyklodopravu. Její uživatelé se v Praze během jízdy mezi ostatními dopravními prostředky mnohdy necítí bezpečně a jako další problém pociťují nedostatek míst pro bezpečné odložení kola v centru města.

    Radní Petr Dolínek, v jehož kompetenci oblast dopravy je, poskytl k jednotlivým tématům doplňující informace a nastínil možná řešení. Upozornil na možnost inspirace u zahraničních velkoměst a poukázal i na fakt, že Praha má svá specifika a koncept řešení musí být nastaven s ohledem na místní aktuální situaci. Pracovní skupina na závěr tiskové konference oznámila další kroky projektu Polaď Prahu.

    Odborníci vybrali pro Prahu efektivní scénář mobility
    Ve čtvrtek 9. března se v Praze uskutečnilo další setkání odborníků nad vizí mobility hlavního města a jeho okolí. Byl to už druhý z praktických workshopů, které pořádá projekt Polaď Prahu. Tentokrát byl věnován scénářům, jež by mohly naplnit pražskou vizi mobility roku 2030.

    „Scénáře jsou vlastně cesty, kterými by se Praha mohla v dopravě v dalších letech ubírat,“ vysvětluje manažer projektu Polaď Prahu Daniel Šesták ze společnosti Mott MacDonald. „Pracovali jsme se třemi scénáři, které jsou pojmenovány Praha efektivní, Praha racionální a Praha liberální.

    Praha efektivní je scénář, který pracuje s posílením příměstské železnice, metra, tramvají a dalších kolejových systémů. Prioritou v něm je rychlé a snadné cestování veřejnou dopravou s nízkým dopadem na životní prostředí, rozvoj parkovišť typu P+R a B+R nebo zvyšování kvality veřejného prostoru a zklidňování dopravy. Praha efektivní pracuje také s regulací automobilové dopravy v ekonomické rovině, tedy formou mýta i zón placeného parkování.

    Praha racionální reprezentuje scénář, který říká, že Praha chce být městem krátkých vzdáleností, které nebude zvyšovat nároky na další cestování svých obyvatel nebo návštěvníků. Pracuje s posílením a zkvalitněním veřejné dopravy, připravuje se na regulaci automobilové dopravy v centru a celkově se vydává spíše cestou velkého množství drobných zlepšení než cestou velkých investic. Základem tohoto scénáře je řádná péče o stávající infrastrukturu, již chce uvést do bezvadného stavu.

    Praha liberální je scénář, který počítá s výstavbou nových kapacitních silnic kolem metropole i v radiálním směru z okraje města do centra. Na novou síť chce převést zátěže automobilové dopravy ze stávajících ulic. Počítá také s rozšířením sítě záchytných parkovišť a se systémem silné ekonomické regulace automobilové dopravy v centru města. V uvolněném prostoru na městských třídách bude podporovat udržitelné dopravní módy a vozidla s ekologickým pohonem.

    Odborné setkání se uskutečnilo proto, aby organizátoři projektu získali zpětnou vazbu právě k připravovaným scénářům mobility a aby se odborníci mohli vyjádřit k jejich rizikům a také vybrat, který je podle nich pro Prahu nejvhodnější.

    „Odborníci se vzácně shodli, že by se Praha měla vydat cestou efektivního scénáře. Šlo skoro o jednomyslnou shodu, až nás to překvapilo. Mezi účastníky workshopu jednoznačně převládl názor, že právě tento scénář je pro Prahu tou správnou cestou,“ doplnil Daniel Šesták.

    Workshopu se zúčastnilo 58 odborníků, namátkou například specialisté z jednotlivých pražských městských částí, ČVUT, Auto*Matu, policie, Ministerstva životního prostředí, Svazu cestujících ve veřejné dopravě, ÚAMK, Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, Českých drah, České parkovací asociace, TSK, Pražské organizace vozíčkářů, zástupci sdružení Pražské matky a řady dalších organizací a sdružení, které se zabývají mobilitou, dopravou, bezpečností a životem ve městě.“

  2. Názorné srovnání plánů na dokončení Městského okruhu napsal:

    Přehledné srovnání plánů na dokončení Městského okruhu (Blanka 2, duál IPRu, úsporné varianty …) najdete např. zde.

    Doprava ve městě byla tématem sympozia inženýrských akademií USA a EU ve Finsku na podzim roku 2016.

Komentáře nejsou povoleny.