Oblast vrcholu Vidoule, které se týká návrh změn územního plánu. Jde o 322481 m2, téměř celý vrchol. Klikněte na náhledový obrázek pro podrobnosti.
Na mimořádné 47. Radě MČ P5 dne 29.11.2012 vyjádřila radnice Prahy 5 souhlas s řadou návrhů změn územního plánu Prahy. K některým návrhům sice Rada vyslovila připomínky, možnost zamítnout návrhy změn však nevyužila. Jedním z návrhů je i změna využití vrcholu stolové hory Vidoule, druhého nejvyššího kopce Prahy. Termín připomínek Magistrát stanovil na 27.12.2012, tedy na vánoční svátky. Sdružení Cibulka spolu s KDU-ČSL Praha 5 zaslali 21.12. Magistrátu žádost na vyřazení tohoto návrhu na změnu ÚP. Zde je koncept žádosti a její zdůvodnění. Přiloženy jsou i samotné návrhy na změnu ÚP týkající se zástavby vrcholu Vidoule a zprůjezdnění ulice Na Pomezí. Domníváme se, že oboustranný provoz Na Pomezí by za současného stavu automobilismu v Praze vedl k ucpání výjezdu na Plzeňskou v Musílkově a ke zhoršení parkování na Cibulkách. Přikládáme návrh jednoduchého systémového opatření, které by přispělo ke zlepšení parkování v celé Praze.
Další odkazy:
podrobnější připomínka dalšího člena o.s.Cibulka ze dne 27.12.2012
Připomínky sdružení Za krajinu kolem nás
o.s. Jinonice-Vidoule podalo připomínky k návrhu na změnu územního plánu na Vidouli a Na Pomezí; další odkazy jsou i na stránkách strany zelených v Praze 5.
Vyslyší Ježíšek developery? Chtějí domy v přírodním parku. článek České pozice ze dne 20.12.2012 a navazující rozhovor s prof. Šrámem z Akademie věd: Akademik varuje: Benzo(a)pyren je malý vrah nejen pro příští generace.
Podle Pražské informační služby (PIS) je nejvyšším významným pražským vrchem Bílá Hora (381 m). Druhou Vidouli ani třetí Ládví ovšem neuvádí vůbec 😉
PIS, stejně jako Wikipedia píše, že místo Teleček (399 m n. m., někdy se udává 397 m n. m.) je kóta, která je nejvyšším místem na území Prahy. Podle plánu města z Kartografie Praha se tato kóta nachází na hranici Prahy, na hranici pražského katastrálního území Sobín (v městské části Praha-Zličín) a území obce Chrášťany, v neosídlené lokalitě s pomístním názvem Za hospodou, asi 1,2 km jižně od zástavby Sobína a 0,5 km severně od dálnice D5.
Ve skutečnosti nejde o vrchol, ale jen o místo, kde hranici Prahy protíná pozvolna klesající východoseverovýchodní hřebínek, jehož nejvyšší vrchol Růžová (410 m n. m.) je poblíž Rudné. Míst s podobnou nadmořskou výškou je na rozsáhlé ploché terase v okolí Zličína více, stačí zajet na parkoviště u obchodního domu IKEA a jste poblíž dalšího z nich, Kopaniny. Kopanina se již za vrch, nebo plochý kopec označuje, proto abychom nikoho neurazili, mělo by se říkat, že Vidoule patří mezi nejvyšší pražské kopce. Nevadí, jestli je druhý nebo třetí nejvyšší.
Vážená rodino Čubova,
omlouvám se za všechny, kteří by kdy poškodili Vaše plodiny, či odhodili odpadek na Vašich pozemcích. To jistě nebylo účelem rekreantů a máte pravdu, že v kulturních zemích se majetek druhého ctí. Vaše zemědělské podnikání sleduji již několikátý rok a jako zemědělec mohu říci, že Vaše výsledky jsou velmi slabé. Třeba letos jsem si prohlížel Vaši pšenici počátkem května. Ještě nebyla odplevelena, ani přihnojena. Ovšem pokud chcete hospodařit, není zcela jistě Vidoule vhodné místo. Jednak je to místo obklopené hustou zástavbou a na takových místech vždy dochází k určitému poškození plodin okolními obyvateli, a ani půdně to není ideál zřejmě i z důvodů, že pozemky a orniční vrstva byly poškozeny okolní stavební výstavbou během pobytu vojsk v této oblasti. Myslím, že město by Vám mělo nabídnout odpovídající kvalitnější pozemky v jiné lokalitě (v okolí Prahy je jich dostatek) a samozřejmě určitou kompenzaci. Logická je asi Vaše snaha dosáhnout změny pozemků zemědělských na pozemky stavební. Pak by i Vaše rodina vyhrála v pomyslné loterii. Takže Vaši snahu z Vašeho hlediska, aby se z Vašich pozemků zemědělských, jejichž cena se pohybuje od 6 do 20,- Kč/m2 staly pozemky stavební, kde by se cena pohybovala od 5000 do 8000,- Kč/m2 za nezasíťované pozemky, tedy cena pozemků by vzrostla až 400x a tím by narostl i Váš příjem, logicky chápu. Chápejte prosím ale i Vy snahu okolních obyvatel, abyste od města (tedy z daní daňových poplatníků) získal férovou finanční náhradu a pozemky mohly sloužit k účelu, ke kterému se v blízkosti takto hustě obydlené lokality společensky nejvíce hodí, tedy k rekreaci. Jistě chápete, že ne každému se podaří přeměnit své pozemky zemědělské, na pozemky stavební a navýšit tak jejich cenu minimálně 400x. I já mám po rodičích pozemky, jsou u malé obce a jejich přeměna na stavební pozemky je stejně nemožná, jako že vyhraji hlavní cenu v Evropské loterii. Přesto si nestěžuji. Většině majitelů pozemků zůstanou pozemky jako zemědělské s cenou 6-20,- Kč/m2. Vaše by se zhodnotili více, i kdyby došlo k jejich prodeji za peníze daňových poplatníků městu a k jejich přeměně na pozemky pro rekreaci. Jistě by Vás pak hřál dobrý pocit, že na Vašich pozemcích si mohou hrát malé děti, mohou tam chodit maminky s kočárky nebo odpočívat senioři a nelitoval byste, že nejsou zastaveny betonovou džunglí, i když se z Vás pak nestane multimilionář. Děkuji Vám předem jménem všech obyvatel okolní zástavby. Pavel Patera
Vážení spoluobčané!
S úsměvem čtu vaše pocity při procházkách na kopci Vidoule, zkoumání podzemních prostor v bývalém vojenském areálu, smělé návrhy na úpravu prostoru v park. Vy všichni, stejně jako zastupitelé jste opomněli, že pozemky, na kterých byste se rádi rekreovali jsou soukromé. Jak by se vám líbilo, kdyby si někdo z vašich spoluobčanů plánoval co podnikne na vaší zahradě a s radostí se tam procházel a odhazoval odpadky v podobě PET lahví, igelitových tašek, pneumatik, stavebního odpadu, ničil vámi vypěstované plodiny a v neposlední řadě nechal bez povšimnutí utroušené psí výkaly a to vše bez vašeho vědomí. V civilizovaném světě (na západ od naší hranice) iniciuje změnu stavu problémového území sama obec a spolu s vlastníky pozemků hledá optimální řešení, které bude ku prospěchu všem. Nechápu tedy, proč my, kteří se hlásíme k hodnotám vyspělých států EU děláme vše naopak? Proč odpovědní úředníci a politici nehledali řešení už v době, kdy věděli, že budou chtít naslouchat hlasu svých spoluobčanů-voličů a bojovat za zelené Vidoule? Výměna se sousedními pozemky, územním plánem určenými k zástavbě, k tomu přímo vybízela. Ale to by třeba některý lobista přišel o tučnou provizi. Hlavním důvodem mého příspěvku je ale prosba k vám všem, kteří se chodíte na pozemky moje a mých sousedů rekreovat, abyste je udržovali v čistotě a neodhazovali nepotřebné. Likvidace dvou černých skládek mě už stála 20 tis. Kč.
S úctou rodina Čubova (vlastnící pozemky na Vidouli přes 200 let).
posílám jen co jsem napsala k Vidouli i s odkazy na ZÚR:
ZÚR kapitola 4 VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO A CELOMĚSTSKÉHO VÝZNAMU OBLASTI, KDE SE STŘETÁVAJÍ PODMÍNKY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY S POŽADAVKY NA REKREACI OBYVATEL
V ZÚR hl. m. Prahy jsou vymezené tyto specifické oblasti: Rekreační území Dolní Počernice – Běchovice – Černý Most (SP/1), Trojmezí (SP/2), Soutok Vltavy a Berounky (SP/3), Radotínské údolí (SP/4), Prokopské a Dalejské údolí (SP/5),Vidoule – Cibulka -Motol (SP/6), Šárka (SP/7)
Území s přírodními a krajinářskými hodnotami, jsou využívána pro krátkodobou rekreaci obyvatel hlavního města. Tato území jsou ve většině případů součástí přírodních parků a obsahují zvláště chráněná území. Oblasti, které jsou obklopeny kapacitní zástavbou, jsou ohroženy sílícím tlakem na rekreační využívání.
Nároky na rekreaci se dostávají do rozporu s podmínkami ochrany přírody
Z 2765/00
nesouhlas z důvodů:
– Rozpor se „Zásadami územního rozvoje“ – specifická oblastSP/6 Vidoule-Cibulka-Motol
Vymezení specifických oblastí vychází z Priorit územního plánování kraje hl. m. Praha pro zajištění udržitelného rozvoje území (ZÚR hl. m. Prahy, oddíl 1) a z Obecných zásad územního rozvoje kraje hl. m. Praha (ZÚR hl. m. Prahy, oddíl 2).
– zásah do celoměstské koncepce rekreace
– zásah do ochranného pásma Přírodní památky
– rozvoj obytné funkce je v rozporu vyhláškou přírodního parku Motol-Košíře
– území nemá podmínky pro obsluhu hromadnou dopravou
– zástavba by vyvolala nežádoucí nárůst dopravy ve stávající zástavbě okolního území, která.nepředpokládala v okolí žádný rozvoj
Požadavek je v rozporu se zákonem č. 183/2006 st. zákona, §55 odstavec (3), v případě změny je třeba vypracovat podkladovou studii
Celá tato kauza se změnou územního plánu v případě Vidoule má ještě jednu zajímavou rovinu. Kdo se podíval na web Českého katastrálního úřadu (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx) zjistí, že pozemky, jichž se tato změna týká, již byly odprodány společnosti EKOSPOL a.s. Tato firma je mimochodem jedním z největších developerů a stavitelů v Praze. Otázkou je, jak je možné, že město odprodá pozemky, které jsou stále vedené jako orná půda, developerské firmě. Společnost EKOSPOL a.s. tímto získala velmi atraktivní pozemky na území Prahy de facto za hubičku, protože orná púda má v porovnání se stavebními pozemky zlomkovou cenu. Mimochodem, v cenové mapě Prahy není cena dotčených parcel uvedena vůbec, ale její výši lze alespoň hrubě odhadnout podle částky, kterou Praha v roce 2009 zaplatila při koupi lesního pozemku v jejich bezprostředním sousedství (25 Kč/m2 viz http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/tiskovy_servis/archiv_tiskovych_zprav/praha_vykoupi_pozemek_pro_les_na_vidouli.html)!
Vážení, tohle celé je tunel jako hrom.
Vrch Vidoule má zajímavosti tři: na západní straně jsou zajímavé bludiště podzemních chodeb a místností, které si občas navštěvujeme. Je to zábava a zážitek. Vadí mně, že tam je bordel, ale bezdomovců ubylo, až na sklípky, které se nacházejí na rohu bývalého vojenského prostoru.
Druhá zajímavost je geologie, kde se na severním až na jihovýchodním svahu Vidule nacházejí pískovcové skály. V nich jsou stále jeskyně a štoly a jsem pro, aby se zachovaly a neničily tak, jako ostatní podzemní objekty nejen v Praze. Dále je tu štola, kde se těžila železná ruda a před 2. světovou se z ní stal protiletecký kryt a je cihlový. Na konci je odkryt vápenec nebo břidlice.
Třetí zajímavost je jinonický vodovod, který vede ve štole pod Vidoulí a dále do Košíř. Také historická a technická památka.
Nechci, aby zde byly ohyzdné budovy, které by ohrozily statiku podloží a tato lokalita je problémová pro stavbu. Tedy se tu také řešilo sesouvání podloží dolů do údolí.
Tohle můžu považovat za mrhání peněz ze státního rozpočtu a pak se říká, že se krade…
Tento problém by se měl zastavit nebo alespoň zředit.
Měl by se změnit také zákon, aby se zakázalo stavět na poddolovaných lokalitách, včetně tam, kde se nacházejí veškeré podzemní stavby, jako jsou např. štoly, doly, vodovody, protiletecké kryty apod.